bazén

Větrání bazénů

bazén

Základním důvodem nutnosti větrání krytých bazénů, ať už se jedná o plavecký stadion, wellness, či bazén u rodinného domu je snížení vlhkosti odpařující se z vodní hladiny a s ní spojená kondenzace na/ve stavebních konstrukcích. Dalším důvodem je chemická zátěž prostoru vznikající reakcí dezinfekčních přípravků např. chlóru, soli.

Požadavky na vnitřní mikroklima nám stanovuje vyhláška č. 238/2011 Sb.

Faktor prostředí

Hala bazénu

Přilehlé prostory pro uživatele (šatny, WC, sprchy, chodby atd.)

Vstupní hala

Teplota vzduchu

o 1 – 3 °C vyšší než teplota vody v bazénu max. 34 °C

sprchy 24 – 30 °C šatny 20 – 28°C pobytové prostory 22 – 26°C vstupní prostory 20 – 22°C

min. 17 °C

Relativní vlhkost vzduchu

max. 65 %

sprchy max. 85 % ostatní prostory max. 50 %

Intenzita výměny vzduchu

min. 2x za hodinu

sprchy min. 8x za hodinu šatny 5 – 6x za hodinu ostatní prostory tak, aby vyhovovaly limitním hodnotám relativní vlhkosti vzduchu

min. 1x za hodinu

Trichlor-amin

0,5 mg/m3 1

Postup návrhu větrání

Pro správný návrh větracího zařízení, které výkonově splní podmínku maximální relativní vlhkosti vzduchu 65 % je nutné provést výpočet produkce vodní páry. Postup výpočtu volíme např. podle německé VDI 2089, která stanovuje hodnotu produkce vodní páry a následně stanovení nutného průtoku přiváděného a odváděného vzduchu. Větrání bazénů navrhujeme na odvětrání maximální možné produkce vodní páry pro daný prostor, tento stav však nastává jen krátkodobě při největším zatížení vnitřního provozu v souběhu s venkovními mikroklimatickými podmínkami. 

Jednotka tedy pracuje na plný výkon pouze krátkodobě, pro úsporu energie je nutné vybavit vnitřní prostor bazénové haly čidlem vlhkosti a teploty, tak aby jednotka na základě získaných hodnot mohla řídit svůj výkon. Produkce vlhkosti, tedy i množství větraného vzduchu závisí na ploše a pohybu vodní hladiny. Rozdíl mezi produkcí vodní páry u zakryté a nezakryté vodní plochy je přibližně desetinásobný. Důrazně tedy doporučujeme, pokud je to technicky možné, v době nevyužívání bazénu vodní plochu zakrýt.

Odolnost proti korozi

Všechny komponenty větracího zařízení včetně distribučních prvků i rozvodů vzduchotechniky musí být opatřeny speciální povrchovou ochranou, která odolává chemickým přípravkům pro úpravu bazénové vody.

Způsob distribuce vzduchu

Distribuční prvky volíme takový způsobem, aby bylo dosaženo rovnoměrného provětrání celého prostoru. Přívodní prvky dispozičně umístíme k proskleným konstrukcím pro zamezení kondenzace vlivem chladnější plochy. Přívodní prvky nedoporučujeme umístit nad vodní hladinu. Vlivem proudění přívodního vzduchu by mělo za následek větší odpar vody z hladiny. Maximální doporučená rychlost proudění v pobytové zóně je 0,2 m/s, tuto hodnotu rozhodně nepřekračovat, vlivem mokré pokožky lidské tělo více vnímá průvan. Odvod vzduchu umístíme na opačnou stranu přívodu, nebo nad vodní hladinu.

Opomenuli jste odvětrávání u svého bazénu? Nevadí, rádi vám poradíme. Zkuste nás nezávazně kontaktovat třeba například pomocí Facebooku nebo emailové adresy.

tělocvična

Větrání tělocvičny

tělocvična

Ke článkům s typem větrání ve školách a možnosti využití dotací na větrací systém jsme dále připravili článek o větrání tělocvičen. Při návrhu je důležité si rozebrat dobu provozu tělocvičny. Zmapovat využívání a dostat přesné zadání o počtu sportovců a diváků. Jelikož některé tělocvičny jsou využívány pro školní výuku nebo v odpoledních hodinách k pronájmu pro místní sportovce a kluby.  Nejvyšší návštěvy se jsou o víkendu, jedná se o sportovní utkání s diváckým osazenstvem. Vnitřní teplota má dle vyhlášky č. 410/2005 sb. být v rozmezí 18°C až maximálně 28°C v létě. Probíhají zde tedy různé provozy s odlišnými nároky na vzduch. Proto je důraz na vhodnou regulaci systému s ohledem na probíhající obsazenost v prostoru. Ve zmíněné vyhlášce je dáno množství vzduchu na žáka 20-90 m3/h dle konkrétní aktivity. V porovnání s vyhláškami na pracovní prostředí, tak při těžké fyzické práci je hodnota vzduchu na pracovníka 90 m3/h. Větrání tělocvičny může být přirozené a nebo nucené.

Přirozené větrání

Při návrhu přirozeného větrání je nutné doložit při větrání okny splnění nutné dávky čerstvého vzduchu na maximální navržený počet osob v tělocvičně. Tato varianta je pro tělocvičny s menšími nároky na vnitřní prostředí.

Nucené větrání

Při návrhu nuceného větrání se nejčastěji využívá rovnotlaký systém s rekuperací tepla. Odpadne tímto opatřením velká část provozních nákladů na ohřev vzduchu. Jako typ větrání se nejčastěji používá směšování nebo zaplavování v prostoru. Je kladena pozornost na správnou regulaci systému a lze ji vyřešit mnoho způsoby. Jedna z variant je zařízení navrhnout s regulátory variabilního průtoku pro prostor haly a pro část s diváky. To za pomoci obsazenosti s využití kontroly přes čidla CO2. Další variantou je potrubní sít rozdělit přes klapky se servopohony a větve potrubní sítě uzavírat, či otevírat dle aktuálních požadavků provozu. Běžnou variantou je také navržení potrubí v tělocvičně bez regulačních elementů a průtok vzduchu. To lze řídit na rekuperační jednotce dle centrálního ovladače. S variabilitou návrhů souvisí i volba přívodního prvku a nejčastěji se používají tyto prvky: dýzy, dralové anemostaty nebo klasické či tkaninové vyústě.

Vnitřní prostředí je čím dál více probíraným tématem. Na školy či sportoviště se s dobou zvyšují požadavky, které jsou legislativně stanoveny. Státní a evropský aparát investuje do zlepšení podmínek a ekologie svými dotacemi, které školy mohou uplatnit na realizování nuceného větrání s rekuperací tepla. Nevíte si rady se svoji tělocvičnou? Nezávazně nás kontaktujte třeba pomocí Facebook nebo emailové adresy. 

Jednotka od značky Flexit - Nordic S3 s integrovaným elektrickým ohřívačem

Protimrazová ochrana rekuperačního výměníku

Jednotka od značky Flexit - Nordic S3 s integrovaným elektrickým ohřívačem
Jednotka od značky Flexit - Nordic S3 s integrovaným elektrickým ohřívačem

Při výběru typu rekuperačního výměníku volíme také typ protimrazové ochrany. V zimním období nám při mínusových teplotách může rekuperační výměník namrzat, čímž se může poškodit, dále se zmenšuje jeho účinnost, zvyšuje tlaková ztráta samotného dílu, čímž se zmenšuje průtok přiváděného vzduchu. Rekuperátor namrzá, jelikož vyfukovaný nasycený vzduch vodní párou se ve výměníku rekuperací ochladí pod bod mrazu a dochází ke kondenzaci, protože vzduch o nižší teplotě pojme méně vodní páry, a potom tento kondenzát zamrzá. Proto se k rekuperaci instaluje protimrazová ochrana. Existují různé druhy a v tomto článku si vysvětlíme, jak fungují.

Předehřev elektrický

Na nasávání čerstvého vzduchu se instaluje elektrický předehřev, který vzduch ohřívá na teplotu, aby se vyfukovaný vzduch nedostal na bod mrazu. V praxi to funguje, tak že je předehřev na nasávaní vzduchu před rekuperací a teplotní čidlo snímá vzduch na výfuku vzduchu a pokud je teplota vyfukovaného vzduchu pod 5°C, tak předehřev běží. Druhý způsob je takový, že je teplotní čidlo za předhřevem a ten se spouští pokud je teplota nižší jak 3°C. Způsob zapínání může být u výrobců trochu jiný, ale pricip je stejný. Předehřevy jsou integrovány v jednotce nebo mohou být dokoupeny jako příslušenství do jednotky, případně připojení externího předehřevu do potrubí. 

Předehřev vodní

Funguje podobně jako elektrický předehřev, ale jako teplonosné médium je teplá voda. Pozor u zařízení, které je umístěné v nevytápěných prostorech, protože voda u předehřevu může také zamrznout při vypnutém provozu. Je  proto nutné i proti tomu ošetřit zařízení. Připojení do ohřívače projektuje topenář. 

Vypnutí přívodního ventilátoru

Některé jednotky mají pasivní protimrazovou ochranu. Ta funguje tak, že se u jednotky při námraze vypne přívodní ventilátor a pracuje jen odvodní ventilátor, který odtahovaným vzduchem ohřeje rekuperátor. Znamená to, že v tomto případě je podtlak v celém objektu a nepřichází do domu čerství vzduch. 

Směšování

Jednotky s protimrazovou ochranou směšováním fungují, tak že při poklesu teploty nasávaného čerstvého vzduchu pod 0°C se uzavírá klapka na čerstvém vzduchu a přimíchává se k čerstvému vzduchu teplý vzduch ze strojovny. Nedochází, tak k přívodu nutné hygienické dávce čerstvého vzduchu

Obtok

Zařízení s obtokem pracuje, tak že při zamrzání výměníku se zapne obtok u čerstvého nasávaného vzduchu, takže v tomto stavu nefunguje rekuperace a přivádíme vzduch do místnosti například o teplotě -15°C. Tím, že přes rekuperátor proudí jen odtahovaný vzduch, dochází k odmražení rekuperátoru.

Zemní výměník

O zemním výměníku se píše především s využitím v létě, jelikož pomáhá k chlazení prostor. Napomáhá i v zimě k protimrazové ochraně, protože v zemi se udržuje plusová konstantní teplota. Tato varianta je ale velmi kontroverzní z hlediska hygieny, jelikož čištění zemního výměníku je prakticky nemožné.

Entalpické deskové výměníky

Výrobci tvrdí, že při použití entalpického deskového výměníku nedochází k zamrzání rekuperátoru do teplot -10°C a při vyšších podnulových teplotách doporučují elektrický předehřev. 

Aktivní rekuperace

Některé jednotky se systémem aktivní rekuperace využívají tepelné čerpadlo i na aktivní protimrazovou ochranu. Toto využití je specifické a trochu jiné dle daného výrobce. Například u jednotek Nilan nezamrzá výměník díky aktivní rekuperaci a proto není potřeba předehřevu.

Závěrem bychom chtěli říci, aby jste nepodceňovali tuto tématiku. Jelikož při užívání objektu můžete tuto problematiku v zimních období velmi negativně pocítit. Při pořizování jednotky se varianty řešení promítnou do ceny za rekuperační jednotku, takže vždy nejlevnější jednotka není ta nejlevnější. Za nás většinou doporučujeme klasický předehřev, protože vítězí ve funkčnosti oproti ostatním variantám. 

podzemní garáže

Provozní větrání garáží

podzemní garáže

Dalším téma pro článek jsme si vybrali větrání garáží. Jedná se o specifický návrh s různými možnými řešeními. Touto problematikou se zabývá norma ČSN 736058, podle které garáže navrhujeme. Všeobecně se navrhují tři způsoby větrání: provozní, havarijní a požární. Provozní a požární může být přirozené nebo nucené a havarijní se navrhuje nucené. Další rozhodujícím parametrem je typ aut, které do garáží mohou. Pro návrh větrání je zásadní, zda se jedná o auta na kapalné pohonné hmoty (benzin, nafta) nebo na plynový pohon.

Provozní větrání navrhujeme, tak aby byly splněny hygienické limity pro pohyb osob v garáží. Nejzásadnější škodliviny, které z prostoru potřebuje odvětrat při provozním větrání, jsou oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku a oxid siřičitý. Při návrhu je nutné nejprve určit, jestli se navrhovaná garáž řadí do jednotlivých a řadových garáží nebo hromadné garáže.

Přirozené větrání jednotlivých a řadových garáží 

se navrhuje příčně s neuzavíratelnými otvory na protilehlých stěnách. Součet otvorů je pro vozidla skupiny 1 – 0,025 m2/stání a pro vozidla skupiny 2 a 3 – 0,045 m2/stání. Polovina plochy větracích otvorů se umisťuje u podlahy (spodní hrana nejvýše v 0,5 m) a druhá u stropu (horní hrana nejníže 0,3 m pod stropem). V případě větrání šachtou, která navazuje na větrací otvor, musí být plocha o stejné ploše průřezu. V případě šachty vyšší jak dva metry, tak musí být plocha dvojnásobná.

Nucené větrání jednotlivých a řadových garáží

Nejčastější řešíme podtlakově, na požadovanou intenzitu větrání I=1 h-1. Přiváděcí otvor musí mít takovou plochu, aby rychlost ve vyústce byla maximálně 0,7 m/s. Umístění přívodu musí být příčně vůči odtahu. Odtahový ventilátor musí být v provozu po celou dobu pobytu osob v garážích.

Přirozené větrání hromadných garáží 

Přirozené větrání je příčné, ale protilehlé stěny musí být do 60 m od sebe. Otvory musí být rovnoměrně umístěny. Průduchy musí zabírat ve stěně minimálně 1/3 plochy a zároveň hodnoty plochy na parkovací stání. Větrací otvory se umisťují u podlahy (spodní hrana nejvýše v 0,5 m) a na protilehlé stěně u stropu (horní hrana nejníže 0,3 m pod stropem). Pro jedno stání s frekvencí menší jak 0,4 h-1 je 0,15 m2/stání a s frekvencí větší jak 0,4 h-1 je 0,3 m2/stání. V případě větrání šachtou, která navazuje na větrací otvor, musí být plocha  o stejné ploše průřezu. V případě šachty vyšší jak dva metry, tak musí být plocha dvojnásobná. Vodorovná vzdálenost mezi otvory může být maximálně 20 m a stěny bez otvorů mohou být vzdáleny od otvorů maximálně 10 m.

Nucené větrání hromadných garáží 

Řeší se podtlakově nebo v mírném podtlaku, kdy přívod vzduchu je o 10 až 20% menší než odvod vzduchu. Rozhodující škodlivinou je pro návrh koncentrace CO. Minimální intenzita větrání je 0,5 h-1 pokud výpočtem stanovená intenzita je nižší než tato minimální hodnota. Ve výpočtu se dle normy počítají parkovací místa a modeluje provoz, trasa auta k zaparkování atd. Výpočtem se stanový objemový průtok vzduchu, který zajistí koncentraci CO pod limitní hodnotou. V prostorech garáže se instaluje automatické měřící, monitorovací a signalizační zařízení CO.

Tyto podmínky jsou pro klasické motorové vozidla na pohonné hmoty (benzin, nafta). Pro ostatní vozidla s alternativními zdroji energie platí zvláštní pravidla. Řešíte v projektu garáž? Stačí nás kontaktovat třeba pomocí Facebookového profilu či emailové adresy a rádi Vám pomůžeme.

kuchyně

Větrání komerčních kuchyní

kuchyně

Dobře navržené větrání kuchyně je jedním za základních bodů pro správný chod celé restaurace a spokojenost, jak personálu, tak i zákazníků. Kuchyňské spotřebiče vytvářejí v prostoru kuchyně značné množství tepla a vlhkosti, které musí vzduchotechnika z prostoru odvádět.

U většiny gastronomických provozů v ČR je větrání zcela nevyhovující, často v rozporu s hygienickými předpisy pro pracovní prostředí. Při nesprávně navrženém větrání může docházet ke kondenzaci vlhkosti, usazování tuků v odtahovém potrubí i v místnosti, šíření zápachu do ostatních prostor restaurace a v neposlední řadě k výkvětu plísní.

Způsoby odvětrání kuchyní:

Digestoře

Kuchyňské spotřebiče produkující teplo a vlhkost sloučíme do tzv. varných center, nad které umístíme odsávací zákryty. Přívod vzduchu zajistíme pomocí přívodních distribuční prvků např. anemostatů, velkoplošných přívodních vyústek, či zabudovanými přívodními mřížkami po stranách digestoře.

– vhodné do menších a středních kuchyní

Schéma od společnosti Atrea – větrání digestoří VARIANT se samostatně
dodávanou jednotkou DUPLEX-T s rekuperací tepla

Odsávací stropy

Odsávací stropy zajišťují odtah i přívod vzduchu do kuchyně, jejich výhodou oproti digestořím je, že spotřebiče není nutné shlukovat do varných center, odsávací prvky se umístí nad spotřebiče a přívod do volných ploch. Výhodou je snadná rektifikace jednotlivých přívodních a odvodních prvků, při změně dispozic kuchyňských spotřebičů. Dále odsávací stropy zajišťuji osvětlení celého prostoru a jsou esteticky příjemnější, což je výhoda například u otevřených kuchyní.

– vhodné větrání do střední a větší kuchyně

Schéma od společnosti Atrea – větrání odsávacím stropem se samostatně
dodávanou jednotkou DUPLEX-T s rekuperací tepla

Cenově vycházejí varianty velmi podobně, takže při výběru vhodného řešení cena nehraje podstatnou roli.

Pokud řešíte konkrétní problém u kuchyní, tak Vám s problémem rádi poradíme a určitě spolu najdeme schůdné a účinné řešení. Kontakt na tým AirProject

klimatizační jednotka Hisense AMW123U4SE

Chladiva klimatizací

klimatizační jednotka Hisense AMW123U4SE
Klimatizační jednotka Hisense AMW123U4SE + WF15E

Jak funguje klimatizační zařízení? Rozhodně by nefungovalo bez chladiv (teplonosného média) v potrubí a v tomto článku ukážeme ta nejčastěji používaná. Je to velmi aktuální téma jelikož Evropská unie reguluje produkci F-plynů (zvyšují globální oteplování) v chladících zařízení. Řada chladiv je již zakázána, jelikož neodpovídá nařízením o ekologii chladiva. Dříve se používala chladiva na bázi halogenových uhlovodíků jinými slovy freon. Při hodnocení ekologičnosti systému se hledí zejména na GWP (ukazatel vlivu chladiva na globální oteplování) a ekvivalent CO2 (součin GWP a množství chladiva v okruhu). Ceny chladiv s vysokým GWP jdou velmi strmě nahoru kvůli Evropským nařízením. Je tedy snahou výrobců najít optimální typ, který bude mít malou hodnotu GWP, vysokou účinnost a nízkou hořlavost. Problémem je, že zatím platí pravidlo, že čím menší GWP, tak tím větší hořlavost chladiva.

V dnešní době používáme hlavně chladiva R410a a R32.

R410a        GWP=2088       hořlavost = A1 (nehořlavá)

R32            GWP=675          hořlavost = A2L (mírně hořlavá)

Pokles emisí CO2 je s R32 je o 77% oproti R410a. Z těchto důvodů je i snaha přechodu z R410a na R32. Pro zařízení split a multisplit systém došlo k změně a ve většině případů se již využívá chladivo R32. Pozor při navrhování klimatizačního zařízení musíme sledovat na jaké chladivo jednotky pracují. Většina firem nabíjí jednotky, jak pro R32, tak i pro R410a. Situace je ale jiná u velkých systémů VRV/VRF, jelikož je problém s množstvím chladiva a jeho hořlavostí, tak se u velkých systémů pracuje dále s R410a.

S rostoucím tlakem od Evropské unie a celého světa na ekologickou stopu planety můžeme očekávat pokrok v oblasti chladiv. Ve značné míře jsou nová chladiva testována a hledá se nové účinnější, nehořlavé a s malým GWP chladivo. Můžeme se jen dohadovat a těšit, co nám výrobci s nadcházejícími roky představí.

VRV system Haier MRV 5

Systémy klimatizací

VRV system Haier MRV 5
VRV systém od firmy Haier MRV 5

Pokud uvažujete o realizace klimatizačního systému, tak budete stát před otázkou, jak se mezi dostupnými systémy klimatizace rozhodnout. V principu můžete vybírat mezi třemi možnostmi systémů. Každý z nich je specifický a má své výhody, ale zařízení a funkčnost je pro všechny podobná. Největší rozdíly jsou v limitu počtu vnitřních jednotek na jednu venkovní jednotku, délky tras a způsob vedení potrubí. V tomto článku začneme s nejjednodušším split systémem (chladivo R32 nebo R410) po multisplit (chladivo R32 nebo R410) až VRV či VRF (chladivo R410).

Split systém  

Tento systém se instaluje v případě nutnosti jen jedné vnitřní jednotky nebo požadavku na oddělení systému. Nejčastější instalace jsou v serverovnách, strojoven pro UPS nebo například, když chceme v obytném prostoru chladit jen jednu místnost. Systém se skládá z jedné venkovní a jedné vnitřní jednotky.  Vnitřní jednotky ve většině případů umí chladit i vytápět. Pozor ale na rozsahy teplot a COP či EER. Tento komplet bez montáže a potrubí chladiva se pohybuje v ceníkových cenách kolem 20-80 tisíc Kč. Záleží samozřejmě na na zvolení výrobce a pak cena roste s požadovaným výkonem zařízení.

Multi split systém 

Jedná se o nejčastější způsob chlazení menších objektů. Zařízení se skládá z jedné venkovní jednotky a několik vnitřních jednotek (obvykle 2-5), které jsou připojeny (každá svým) potrubím chladiva s venkovní. Jedná se o zařízení většinou do 10 kW chladícího výkonu. Vnitřní jednotky mohou buď chladit a nebo vytápět, ale všechny jednotky musí být ve stejném režimu. Nemůže jedna chladit a druhá vytápět. Důležité je sledovat maximální a minimální délku potrubí, které zvládne venkovní jednotka a rozsahy teplot chlazení a vytápění s návazností na hodnoty COP A EER. Tento komplet bez montáže a potrubí chladiva se pohybuje v ceníkových cenách kolem 50-200 tisíc Kč.

VRV/VRF systém

Nejvyspělejší chladivový systém je VRV/VRF (někteří výrobci značí odlišně, ale myslí stejný systém). Toto zařízení se může využít v nejrůznějších instalacích se zajímavými možnostmi příslušenství. Systém se skládá z jedné venkovní a řadou vnitřních jednotek. Při různých opatření lze instalovat až 128 vnitřních jednotek na jednu venkovní. Obvyklý maximální rozsah je do 50 vnitřních jednotek. Na rozdíl od multisplitu jde z venkovní jednotky jen jeden svazek chladiva, který se následně větví k vnitřním jednotkám. Klimatizace může pracovat na dvoutrubkovém systému nebo třítrubkovém a poté vnitřní jednotky mohou v jednom provozu chladit nebo vytápět bez rozdílu provozu na ostatních jednotkách. 

Většinou nedoporučujeme instalovat velmi rozsáhlé systémy VRV, ale doporučujeme spíše vzhledem k lepšímu rozložení výkonu, množství chladiva v systému a závislosti systému rozdělit zařízení do menších VRV systému. Tímto rozdělením se sice mírně zvýší cena venkovních jednotek, ale jen v řádu pár procent. Což ve výsledku oproti investici nehraje výraznou roli. Aplikace se hodí například i pro bytové domy s různými majiteli bytů, jelikož jednotka dokáže rozpočítat náklady po vnitřních jednotkách. Zařízení má lepší teplotní rozsahy a i hodnoty COP a EER oproti split nebo multisplit systémům. Cena za zařízení se může pohybovat v různých hodnotách dle výkonů a parametru, ale ceny začínají někde kolem 150 tisíc a mohou se vyšplhat až do miliónů.  

Zajímá Vás na jakém principu systémy klimatizace vůbec pracují nebo jaké jsou možnosti vnitřní jednotek? Tak neváhejte a přečtěte si naše další články.

Rekuperace vs regenerace

Rekuperační jednotka s deskový tepelným výměníkem - Brink Flair 325
Rekuperační jednotka s deskový tepelným výměníkem - Brink Flair 325

Při výběru rekuperační jednotky se musíme rozhodnout a pečlivě zvážit jaký budeme mít typ tepelného výměníku. V principu rozhodujeme mezi dvěma výměníky tepla a to rekuperačním nebo regeneračním (entalpickým). Někteří výrobci umožňují výběru typu výměníku a někteří dodávají jen jeden z typů.

Rekuperační – deskový výměník

V dnešní době asi nejpoužívanějším výměníkem. Dochází zde k přenosu citelné energie (přenos tepla) mezi odtahovaným a nasávaným vzduchem. Oba proudy se vzájemně nepotkávají, proto nedochází k přenosu vlhkosti přes kovové lamely. Jedná se tedy o výměník s velmi širokým využitím, jelikož odtahovaný vzduch nijak neovlivňuje přiváděný vzduch. V praxi to znamená, že při odtahu z prostor se škodlivinami (kuchyň, dílna, WC) se nebude mísit přiváděný vzduch s odtahovaným. Nevýhodou těchto výměníků je, že zejména v zimě, vysoušení vnitřní vzduchu, jelikož při mínusových teplotách přiváděný vzduch pojme méně vlhkosti než vzduch o vnitřní teplotě. Prostor se tedy vysouší a měli bychom si dávat pozor, aby hodnota vlhkosti neklesala pod hodnotu 30%. Více o důležitosti sledování vlhkosti vlhkosti zde

Na obrázku je vidět deskový protiproudý výměník. Teplosměnné plochy jsou tvořeny lamelami přes které se přenáší teplo.

Regenerační – rotační výměník a entalpický membránový výměník

Regenerační výměníky předávají teplo citelné i latentní (teplota a vlhkost). Používají se dva způsoby regenerace a to rotační nebo membránovitý výměník. Rotační výměník funguje na principu rotování lamel a tento typ se používá, jak pro malé i velké množství vzduchu přenášené jednotkou. Transfer vlhkosti dochází přenosem ze vzniklého kondenzátu z odpadního vzduchu. Zatímco membránovitý výměník je velmi podobný jako rekuperačnímu deskovému, ale je vyroben z pórovitého materiálu. A na principu difuze se předává vlhkost přiváděnému vzduchu. Výhody regenerace jsou zejména v zimních období, protože přivádíme vzduch o vyšší vlhkosti oproti deskovému výměníku. Otázkou je hygienická nezávadnost těchto řešení. Kondenzát vzniká z odpadního vzduchu a tak někteří namítají, že se do prostoru vrací škodliviny, které chceme právě odvětrat.

Na obrázku je regenerační rotační výměník od společnosti Atrea

Toto téma je velmi probírané mezi odborníky a každý má na to svůj názor a zažitou praxi. Je velmi důležité řešit otázku procentuální vlhkosti v objektu ze zdravotního hlediska. Obě varianty mají a budou mít vhodná využití a my se jen můžeme těšit na nové a dokonalejší výměníky.

klimatizacni jednotky v jiznich zemich

Příprava pro klimatizaci

klimatizacni jednotky v jiznich zemich
Zejména v jižních zemích se s tím moc nepárají 🙂

Když se rozhodneme pro instalaci klimatizace, tak jsou nutné stavební úpravy v objektu a v tomto článku ukážeme, co vše je potřeba zajistit u instalace Split systému.

Split systém se skládá z venkovní jednotky a z jedné vnitřní jednotky.

Venkovní jednotka

  • umístění – dostatečný prostor okolo jednotky (dle pokynů výrobce), v místě probíhá výměna vzduchu, místo nemá být extrémně namáháno větrem, správné ukotvení (statika, akustika), musí splňovat akustické hodnoty pro sousední objekty,  zajištěn přístup k jednotce
  • elektrické připojení – venkovní jednotka musí být připojená dle výrobce (jištění, kabel, příkon…)
  • odvod kondenzátu – z jednotky bude vznikat kondenzát (voda) – odvod hadičkou nebo volně odkapávat do prostoru (musí být vhodné)

klimatizace
1 – výfuk vzduchu, 2 – nasávání vzduchu, 3 – potrubí chladiva a el. kabel, 4 – odvod kondenzátu

Vnitřní jednotka

  • umístění – vhodná distribuce vzduchu, délka od venkovní jednotky v rozmezí min. a max. vzdálenosti dle výrobce, estetika,
  • připojení – jednotka se spojena s venkovní jednotkou svazkem předizolovaného potrubí a el. kabelem
  • odvod kondenzátu – od jednotky je nutné vyvést do kanalizace nebo do venkovního prostoru potrubí s kondenzátem


Ukázka potrubí přitažené k vnitřní jednotce – 2x předizolované potrubí chladiva, hadička na odvod kondenzátu, elektrické napájení od venkovní jednotky


Ukázka velikost potrubí a hadičky


Ukázka velikosti prostupu stěnou


Ukázka plastového zákrytu potrubí na fasádě mířícího k venkovní jednotce

připojení ke klimatizační jednotceUkázka připojení potrubí chladiva a odvodu kondenzátu k vnitřní jednotce skryté ve falešném trámu

Ukázka rozebrané vnitřní podstropní klimatizační jednotky

Konečná realizace vnitřní klimatizační jednotky

Zaujal vás článek stavební úpravy spojené s instalací klimatizace a máte nějaké otázky, neváhejte nás kontaktovat například pomocí Facebooku. Nebo pokud se chcete například dozvědět jak fungují klimatizace nebo na co si dát při výběru klimatizací pozor, tak klikněte na odkaz. Aby vaše instalace nedopadla například takto:


Foceno v Jordánsku na chodbě v bytovém domě

Klimatizace

Typy vnitřních klimatizačních jednotek

Klimatizace

Je důležité si vybrat mezi dostupnými typy klimatizačních jednotek ten správný, tak aby docházelo v prostoru k co nejlepší distribuci cirkulačního vzduchu. Na českém trhu je mnoho výrobců se svými výrobky. Sortiment vnitřních jednotek je vzhledem a typem jednotek velmi podobný, ale liší se pak svými přidanými funkcemi. V tomto článku ukážeme základní typy vnitřních jednotek, které nabízí většina firem. Pro prezentaci jsme použili klimatizaci od značky Haer a obrázky jsou z eshopu e-klimatizace.cz.

Nástěnné jednotky

Mezi nejpoužívanější typy klimatizačních jednotek řadíme ty nástěnné, jelikož jsou velmi variabilní pro umístění v prostoru. Jsou vhodné do bytových prostor, ale i do kanceláří. Nástěnné jednotky nebývají vybaveny čerpadlem na odvod kondenzátu.

Kazetové jednotky

Jsou to jednotky s nejhodnější distribucí vzduchu, jelikož vzduch proudí do všech čtyř stran. Používají se zejména pro použití do podhledu. Nejčastější využití je do komerčních prostor. Bývají vybaveny čerpadle na odvod kondenzátu.

Podstropní jednotky

Jedná se o alternativu k nástěnným jednotkám, jelikož ty nebývají přisazeny ke stropu naopak od podstropních jednotek. K distribuci se využívá přisátí vzduchu ke stropu (coanda efekt) k delšímu doletu proudu.

Parapetní jednotky

Tyto jednotky vycházejí z podstropních jednotek (u některých výrobců stejné jednotky pro obojí použití). Zařízení se přisazují vertikálně na stěnu (u podlahy). 

Kanálové jednotky

Nejsofistikovanější jednotky jsou kanálové. Mají specifičtější využití než ostatní jednotky. Nejvíce jsou využívány do podhledu v hotelových pokojích, tak že nasávají vzduch z předsíně a klimatizovaný vzduch foukají do pokoje. 

A pokud se chcete dozvědět jak fungují klimatizace nebo na co si dát při výběru klimatizací pozor, tak klikněte na odkaz.