kuchyně

Větrání komerčních kuchyní

kuchyně

Dobře navržené větrání kuchyně je jedním za základních bodů pro správný chod celé restaurace a spokojenost, jak personálu, tak i zákazníků. Kuchyňské spotřebiče vytvářejí v prostoru kuchyně značné množství tepla a vlhkosti, které musí vzduchotechnika z prostoru odvádět.

U většiny gastronomických provozů v ČR je větrání zcela nevyhovující, často v rozporu s hygienickými předpisy pro pracovní prostředí. Při nesprávně navrženém větrání může docházet ke kondenzaci vlhkosti, usazování tuků v odtahovém potrubí i v místnosti, šíření zápachu do ostatních prostor restaurace a v neposlední řadě k výkvětu plísní.

Způsoby odvětrání kuchyní:

Digestoře

Kuchyňské spotřebiče produkující teplo a vlhkost sloučíme do tzv. varných center, nad které umístíme odsávací zákryty. Přívod vzduchu zajistíme pomocí přívodních distribuční prvků např. anemostatů, velkoplošných přívodních vyústek, či zabudovanými přívodními mřížkami po stranách digestoře.

– vhodné do menších a středních kuchyní

Schéma od společnosti Atrea – větrání digestoří VARIANT se samostatně
dodávanou jednotkou DUPLEX-T s rekuperací tepla

Odsávací stropy

Odsávací stropy zajišťují odtah i přívod vzduchu do kuchyně, jejich výhodou oproti digestořím je, že spotřebiče není nutné shlukovat do varných center, odsávací prvky se umístí nad spotřebiče a přívod do volných ploch. Výhodou je snadná rektifikace jednotlivých přívodních a odvodních prvků, při změně dispozic kuchyňských spotřebičů. Dále odsávací stropy zajišťuji osvětlení celého prostoru a jsou esteticky příjemnější, což je výhoda například u otevřených kuchyní.

– vhodné větrání do střední a větší kuchyně

Schéma od společnosti Atrea – větrání odsávacím stropem se samostatně
dodávanou jednotkou DUPLEX-T s rekuperací tepla

Cenově vycházejí varianty velmi podobně, takže při výběru vhodného řešení cena nehraje podstatnou roli.

Pokud řešíte konkrétní problém u kuchyní, tak Vám s problémem rádi poradíme a určitě spolu najdeme schůdné a účinné řešení. Kontakt na tým AirProject

vlhkost vzduchu

Řešíte doma vlhkost vzduchu!?

vlhkost vzduchu

Při řešení nuceného větráni v obytných prostorech se zapomíná či zlehčuje otázka vlhkosti vzduchu. Ať už je to tím, že nejsme zvyklí sledovat aktuální procentuální nasycenost vzduchu nebo tomu napomáhá fakt, že ze strany kontrolních orgánů není dokládáno, jak požadované vlhkosti v objektu dosáhneme. Jako další faktor bych uvedl lidskou nevědomost, jelikož mnoho lidí neví, jaká má být vlhkost vzduchu a jaké důsledky to může mít na člověka. V tomto článku chci vysvětlit základ této problematiky.

Jaká je tedy ideální vlhkost vzduchu?

Celoročně by se vlhkost měla zhruba pohybovat mezi 35-60 % při pokojové teplotě. Nejhorší období pro splnění těchto hodnot je zima. Chladný vzduch má velkou procentuální vlhkost, ale přenáší málo vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více dokáže pojmout vodní páry. Z toho vyplývá, že do objektu přivádíme velmi suchý vzduch a dle měření se v některých domácnostech vlhkost pohybuje kolem hranice 20%.

Proč je důležité sledovat vlhkost vzduchu a mít ji v požadovaném rozmezí?

Při nízké nebo naopak vysoké vlhkosti se velmi daří mikroorganismům (viry, bakterie, roztoči) a dále se projevují respirační problémy jako astma a alergická rýma. Proto se z těchto důvodů v nemocnicích klade důraz na vlhkostní podmínky, ale v ostatních zařízení se již na to zapomíná.

Co s vlhkostí dělá rekuperační jednotka?

Při použití nuceného větrání přes rekuperační jednotku, tak musíme rozlišit typ výměníku. Ve většině případů vybíráme mezi deskovým a rotačním výměníkem. U deskového se odváděný vzduch nepotká s přiváděným, tzn. že vlhkost, kterou máme uvnitř odvádíme ven a přivádíme suchý vzduch. Jednotka tedy větráním vysušuje vzduch. U rotačního (entalpického výměníku) se proudy vzduchu potkají a trochu promíchají. U tohoto typu dochází k významnému přenosu vlhkosti z kondenzátu vznikající v regeneračním výměníku. Kondenzát, kterým přenášíme vlhkost, může obsahovat látky, které chceme větráním odstranit. A to například formaldehydy, VOC atd… Takže vzniká otázka jakou cestou se vydat.

Čím můžeme vlhkost zvýšit?

Pro zvýšení vlhkosti vzduchu se používá vlhčení a to parní nebo vodní(adiabatické). Z hlediska nezávadnosti se bere jako lepší parní vlhčení. Je to hygienický zdroj páry, kde nedochází k rozvodu mikroorganismů. Tato varianta je nákladnější na provoz, jelikož při vlhčení spotřebovává velké množství energie. Vodní vlhčení klade větší důraz na vlastnosti vody, proto se doporučuje úpravna vody.

Závěrem bych chtěl říci, abychom nepodceňovali parametry vlhkosti vnitřního vzduchu na úkor vynaložených financí, protože přeci jde o naše zdraví!

Pokud máte jakýkoliv dotaz, nebojte se na nás bezplatně obrátit třeba přes Facebook.

Výhody větrání

Proč dnes musíme větrat?

Výhody větrání

Mnoho lidí si dnes klade následující otázku: Proč se tolik řeší větrání budov?

Odpověď je celkem stručná, ale vysvětlení delší. Musíme řešit větrání budov, protože stavíme z mnohem kvalitnějších materiálů a komponentů. Při dnešním navrhování budov hledíme na úsporu tepla a ekologii. V praxi to znamená, že se staví z materiálů, které splňují normové parametry. Proto se modernizace týká především oken, ty dříve nebyla natolik těsná. U nových zavřených oken je minimální průvzdušnost. Na druhou stranu ta stará, i přes zavření místnosti, propouštěla studený vzduch z venčí takzvanou infiltrací (skrz okenní či dveřní netěsnosti), tím byla zajištěna alespoň minimální výměna vzduchu v prostoru s výraznou tepelnou ztrátou. V novém bytu či domu se již nelze spoléhat na infiltraci, proto se navrhují systémy nuceného větrání. V praxi se pro tyto budovy nejčastěji využívají tři druhy větrání a to podtlakové, rovnotlaké nebo přirozené.

Podtlakové větrání 

To funguje na bázi vytvářeného podtlaku zařízením v objektu. Vzduch se následně přisává přívodními prvky. V místech, kde vznikají škodliviny, zápach či vlhkost se umístí ventilátor, který odsává vzduch z těchto míst a podtlakem přes přívodní štěrbiny se přisává čerstvý vzduch v obytných místnostech. Toto řešení je velmi používané, ale z hlediska úspor provozních nákladů neekonomické, jelikož přivádíme studený neohřátý vzduch v zimě do místnosti.

Rovnotlaké větrání

Jedná se o takzvanou nucenou výměnu vzduchu, kdy strojně přivádíme i odvádíme stejné množství vzduchu. O přívod i odtah se stará rekuperační jednotka. Co to ona rekuperační jednotka je? Odtah vzduchu je v místě škodlivin, zápachu či vlhkosti a dochází k přívodu vzduchu do obytných místností. Rekuperační jednotka obsahuje teplotní výměník, díky kterému ušetříme provozní náklady na ohřev studeného vzduchu v zimě.

Přirozené větrání 

Mluvíme-li o přirozeném větrání, tak je na mysli větrání okny. Dnešní technologie velmi postoupili a u zavřených oken dochází již k minimálnímu prostupu vzduchu, jelikož jsou okna těsná. Proto tedy veškerá provětranost prostoru závisí na uživateli. Z grafů při měření CO2 je vidět, že koncentrace rychle stoupá při obsazenosti osob v objektu. Například v noci bychom měli jít k oknu a celý prostor vyvětrat, případně spát s oknem na větračku. Problém s přirozeným větrání je nejvíce v zimních období, jelikož do domu přichází ledový vzduch.