Při řešení nuceného větráni v obytných prostorech se zapomíná či zlehčuje otázka vlhkosti vzduchu. Ať už je to tím, že nejsme zvyklí sledovat aktuální procentuální nasycenost vzduchu nebo tomu napomáhá fakt, že ze strany kontrolních orgánů není dokládáno, jak požadované vlhkosti v objektu dosáhneme. Jako další faktor bych uvedl lidskou nevědomost, jelikož mnoho lidí neví, jaká má být vlhkost vzduchu a jaké důsledky to může mít na člověka. V tomto článku chci vysvětlit základ této problematiky.
Jaká je tedy ideální vlhkost vzduchu?
Celoročně by se vlhkost měla zhruba pohybovat mezi 35-60 % při pokojové teplotě. Nejhorší období pro splnění těchto hodnot je zima. Chladný vzduch má velkou procentuální vlhkost, ale přenáší málo vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více dokáže pojmout vodní páry. Z toho vyplývá, že do objektu přivádíme velmi suchý vzduch a dle měření se v některých domácnostech vlhkost pohybuje kolem hranice 20%.
Proč je důležité sledovat vlhkost vzduchu a mít ji v požadovaném rozmezí?
Při nízké nebo naopak vysoké vlhkosti se velmi daří mikroorganismům (viry, bakterie, roztoči) a dále se projevují respirační problémy jako astma a alergická rýma. Proto se z těchto důvodů v nemocnicích klade důraz na vlhkostní podmínky, ale v ostatních zařízení se již na to zapomíná.
Co s vlhkostí dělá rekuperační jednotka?
Při použití nuceného větrání přes rekuperační jednotku, tak musíme rozlišit typ výměníku. Ve většině případů vybíráme mezi deskovým a rotačním výměníkem. U deskového se odváděný vzduch nepotká s přiváděným, tzn. že vlhkost, kterou máme uvnitř odvádíme ven a přivádíme suchý vzduch. Jednotka tedy větráním vysušuje vzduch. U rotačního (entalpického výměníku) se proudy vzduchu potkají a trochu promíchají. U tohoto typu dochází k významnému přenosu vlhkosti z kondenzátu vznikající v regeneračním výměníku. Kondenzát, kterým přenášíme vlhkost, může obsahovat látky, které chceme větráním odstranit. A to například formaldehydy, VOC atd… Takže vzniká otázka jakou cestou se vydat.
Čím můžeme vlhkost zvýšit?
Pro zvýšení vlhkosti vzduchu se používá vlhčení a to parní nebo vodní(adiabatické). Z hlediska nezávadnosti se bere jako lepší parní vlhčení. Je to hygienický zdroj páry, kde nedochází k rozvodu mikroorganismů. Tato varianta je nákladnější na provoz, jelikož při vlhčení spotřebovává velké množství energie. Vodní vlhčení klade větší důraz na vlastnosti vody, proto se doporučuje úpravna vody.
Závěrem bych chtěl říci, abychom nepodceňovali parametry vlhkosti vnitřního vzduchu na úkor vynaložených financí, protože přeci jde o naše zdraví!
Pokud máte jakýkoliv dotaz, nebojte se na nás bezplatně obrátit třeba přes Facebook.