vlhkost vzduchu

Řešíte doma vlhkost vzduchu!?

vlhkost vzduchu

Při řešení nuceného větráni v obytných prostorech se zapomíná či zlehčuje otázka vlhkosti vzduchu. Ať už je to tím, že nejsme zvyklí sledovat aktuální procentuální nasycenost vzduchu nebo tomu napomáhá fakt, že ze strany kontrolních orgánů není dokládáno, jak požadované vlhkosti v objektu dosáhneme. Jako další faktor bych uvedl lidskou nevědomost, jelikož mnoho lidí neví, jaká má být vlhkost vzduchu a jaké důsledky to může mít na člověka. V tomto článku chci vysvětlit základ této problematiky.

Jaká je tedy ideální vlhkost vzduchu?

Celoročně by se vlhkost měla zhruba pohybovat mezi 35-60 % při pokojové teplotě. Nejhorší období pro splnění těchto hodnot je zima. Chladný vzduch má velkou procentuální vlhkost, ale přenáší málo vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více dokáže pojmout vodní páry. Z toho vyplývá, že do objektu přivádíme velmi suchý vzduch a dle měření se v některých domácnostech vlhkost pohybuje kolem hranice 20%.

Proč je důležité sledovat vlhkost vzduchu a mít ji v požadovaném rozmezí?

Při nízké nebo naopak vysoké vlhkosti se velmi daří mikroorganismům (viry, bakterie, roztoči) a dále se projevují respirační problémy jako astma a alergická rýma. Proto se z těchto důvodů v nemocnicích klade důraz na vlhkostní podmínky, ale v ostatních zařízení se již na to zapomíná.

Co s vlhkostí dělá rekuperační jednotka?

Při použití nuceného větrání přes rekuperační jednotku, tak musíme rozlišit typ výměníku. Ve většině případů vybíráme mezi deskovým a rotačním výměníkem. U deskového se odváděný vzduch nepotká s přiváděným, tzn. že vlhkost, kterou máme uvnitř odvádíme ven a přivádíme suchý vzduch. Jednotka tedy větráním vysušuje vzduch. U rotačního (entalpického výměníku) se proudy vzduchu potkají a trochu promíchají. U tohoto typu dochází k významnému přenosu vlhkosti z kondenzátu vznikající v regeneračním výměníku. Kondenzát, kterým přenášíme vlhkost, může obsahovat látky, které chceme větráním odstranit. A to například formaldehydy, VOC atd… Takže vzniká otázka jakou cestou se vydat.

Čím můžeme vlhkost zvýšit?

Pro zvýšení vlhkosti vzduchu se používá vlhčení a to parní nebo vodní(adiabatické). Z hlediska nezávadnosti se bere jako lepší parní vlhčení. Je to hygienický zdroj páry, kde nedochází k rozvodu mikroorganismů. Tato varianta je nákladnější na provoz, jelikož při vlhčení spotřebovává velké množství energie. Vodní vlhčení klade větší důraz na vlastnosti vody, proto se doporučuje úpravna vody.

Závěrem bych chtěl říci, abychom nepodceňovali parametry vlhkosti vnitřního vzduchu na úkor vynaložených financí, protože přeci jde o naše zdraví!

Pokud máte jakýkoliv dotaz, nebojte se na nás bezplatně obrátit třeba přes Facebook.

Pro a proti při výběru rekuperační jednotky

Co sledovat při výběru rekuperační jednotky

Pro a proti při výběru rekuperační jednotky
Rekuperační jednotka Brink - Flair 325

Jak vybrat rekuperační jednotku? Při výběru je důležité sledovat mnoho kritérií, abychom mohli vybrat ideální jednotku. V praxi se stává, že zákazník vybírá dle číselné označení jednotky nebo podle toho co má doma soused. Dnes je již na českém trhu mnoho výrobců, typů a velikostí jednotek, takže se nemusíte bát, že se nenajde ideální řešení pro Vás. Ceny rekuperačních jednotek pro byt nebo RD se pohybují zhruba od 20 000 až po 300 000 Kč. Doporučujeme zákazníkům na rekuperačních jednotkách úplně nešetřit, protože špatně navržená a zvolená vzduchotechnika bude obtěžovat uživatele pokaždé, co bude doma. Jaké tedy parametry nejvíce sledovat při výběru rekuperační jednotky?

    1. Vzduchový výkon jednotky při určitém tlaku

      Z charakteristického diagramu zjistíte jaký průtok jednotka zvládne a při jaké tlaku. Je třeba mít určenou tlakovou ztrátu potrubí, protože jinak jednotka může zvládnout například 300 m3/h při 50 Pa, ale při 100 Pa může být vzduchový výkon poloviční. Při navrhování nedoporučujeme vybírat jednotku na hraně charakteristiky ventilátoru, jelikož jednotka v tomto bodu bude nejhlučnější a ventilátory se budou více opotřebovávat.

    2. Akustické hodnoty jednotky

      Velmi důležitý parametr při hodnocení jednotek, protože při vnímání vzduchotechniky jako první zaznamenáte, jestli jednotku slyšíte. Dnešní komfort vyžaduje, aby jednotka nebyla slyšet při běžném režimu. V technických listech jsou popsané akustické parametry zařízení. Nezapomeňte sledovat hodnotu při průtoku a tlakové ztrátě, která je navržená pro Váš dům.

    3. Typ tepelného výměníku

      Běžně mezi výrobci jsou dva typy výměníků a to deskový nebo entalpický. Rozdíl mezi nimi je, že deskový výměník nepřenáší vlhkost, protože se odtahový a přivádění vzduch nepromísí. U entalpického výměníku se část vlhkosti přenáší do objektu zpět. Proudy se nepatrně promísí a tak látky, které chceme z domu odvádět, se nedostanou všechny pryč. Vlhkost vzduchu je velmi důležitý faktor vnitřního prostředí a nelze jen podceňovat. Dostatečnou vlhkost vzduchu řeší například zvlhčovač do potrubí, ale s ním již rostou pořizovací a provozní náklady.

    4. Aktivní vs. pasivní rekuperace

      Jednotky pro obytné domy jsou na výběr v pasivní nebo aktivní rekuperaci. Při pasivní se přiváděný vzduch ohřívá od odváděného v tepelném výměníku. Aktivní rekuperace má ještě přidanou možnosti letního chlazení vzduchu nebo zimního ohřevu vzduchu. Více o výhodách a nevýhodách.

    5.  Typ protimrazová a protinámrazová ochrana

      Při teplotách pod nulou může tepelný výměník zamrzat a pak nefunguje. Výrobci se zamrzání výměníku brání různými způsoby. Ten nejjednoduší a nejméně efektivní je, že se vypne přívodní ventilátor a odtahovým vzduchem se výměník ohřívá. Takže jednotka pracuje v podtlaku a přivádí se vzduch do domu netěstnostmi chladný vzduch. Další varianta je, že v jednotce je integrován předehřev vzduchu, který se sepne při určité teplotě vzduchu. Plus jsou další individuální varianty řešení výrobců. Rekuperační jednotka může být levnější, ale s přidáním protinámrazové ochrany do potrubí se může cena rovnat zařízením s integrovanou touto soupravou.

Výhody větrání

Proč dnes musíme větrat?

Výhody větrání

Mnoho lidí si dnes klade následující otázku: Proč se tolik řeší větrání budov?

Odpověď je celkem stručná, ale vysvětlení delší. Musíme řešit větrání budov, protože stavíme z mnohem kvalitnějších materiálů a komponentů. Při dnešním navrhování budov hledíme na úsporu tepla a ekologii. V praxi to znamená, že se staví z materiálů, které splňují normové parametry. Proto se modernizace týká především oken, ty dříve nebyla natolik těsná. U nových zavřených oken je minimální průvzdušnost. Na druhou stranu ta stará, i přes zavření místnosti, propouštěla studený vzduch z venčí takzvanou infiltrací (skrz okenní či dveřní netěsnosti), tím byla zajištěna alespoň minimální výměna vzduchu v prostoru s výraznou tepelnou ztrátou. V novém bytu či domu se již nelze spoléhat na infiltraci, proto se navrhují systémy nuceného větrání. V praxi se pro tyto budovy nejčastěji využívají tři druhy větrání a to podtlakové, rovnotlaké nebo přirozené.

Podtlakové větrání 

To funguje na bázi vytvářeného podtlaku zařízením v objektu. Vzduch se následně přisává přívodními prvky. V místech, kde vznikají škodliviny, zápach či vlhkost se umístí ventilátor, který odsává vzduch z těchto míst a podtlakem přes přívodní štěrbiny se přisává čerstvý vzduch v obytných místnostech. Toto řešení je velmi používané, ale z hlediska úspor provozních nákladů neekonomické, jelikož přivádíme studený neohřátý vzduch v zimě do místnosti.

Rovnotlaké větrání

Jedná se o takzvanou nucenou výměnu vzduchu, kdy strojně přivádíme i odvádíme stejné množství vzduchu. O přívod i odtah se stará rekuperační jednotka. Co to ona rekuperační jednotka je? Odtah vzduchu je v místě škodlivin, zápachu či vlhkosti a dochází k přívodu vzduchu do obytných místností. Rekuperační jednotka obsahuje teplotní výměník, díky kterému ušetříme provozní náklady na ohřev studeného vzduchu v zimě.

Přirozené větrání 

Mluvíme-li o přirozeném větrání, tak je na mysli větrání okny. Dnešní technologie velmi postoupili a u zavřených oken dochází již k minimálnímu prostupu vzduchu, jelikož jsou okna těsná. Proto tedy veškerá provětranost prostoru závisí na uživateli. Z grafů při měření CO2 je vidět, že koncentrace rychle stoupá při obsazenosti osob v objektu. Například v noci bychom měli jít k oknu a celý prostor vyvětrat, případně spát s oknem na větračku. Problém s přirozeným větrání je nejvíce v zimních období, jelikož do domu přichází ledový vzduch.

Co znamená EER a COP

Zkratky (S)EER a (S)COP

Co znamená EER a COP

Zkratky EER a COP

Při hodnocení tepelných čerpadel se setkáváme s pojmy EER a COP. Ale co to vlastně je?

Hodnoty EER a COP udávají účinnost tepelných čerpadel, respektive klimatizací. Zjednodušeně řečeno, když má tepelné čerpadlo EER=3, znamená to, že jednotka za určitých podmínek udělá z 1kW dodané elektřiny -> 3kW chladu, případně u COP tepla. Tyto podmínky se mění v závilosti na tepelném čerpadle. Například při vytápění je potřeba sledovat v jakých teplotách má jednotka provozní rozsah. Může se stát že jednotka funguje do -10 °C, ale v době, kdy potřebujeme teplo nejvíce, tak jednotka nevytápí. Dále při režimu vytápění je důležité sledovat jaké hodnoty topného faktoru (COP) jsou při teplotách pod nulou, protože účinnost s klesající teplotou klesá a stává se, že tepelné čerpadlo bude pracovat s hodnotou účinnosti blížící se jedné.

  • EER – Chladící faktor neboli koeficient energetické účinnosti
    Udává jak efektivní je tepelné čerpadlo při chlazení objektu. Kolik chladícího výkonu udělá z 1 kW dodané elektrické energie.
  • COP – Topný faktor 
    Udává jak efektivní je tepelné čerpadlo při vytápění objektu. Kolik topného výkonu udělá z 1 kW dodané elektrické energie.

V praxi se také setkáváme se zkratkami SEER a SCOP. Tyto pojmy, doplněné o písmeno „S“ značí také chladící a topný faktor, ale s průměrnou celoroční hodnotou. Většina dodavatelů již udává i tuto hodnotu s níž lze lépe odhadnout účinnost tepelného čerpadla.

  • SEER – Seasonal Energy Efficiency Ratio – Celoroční chladící faktor
    Udává jaký průměr efektivity tepelného čerpadla při chlazení objektu. Kolik chladícího výkonu udělá z 1 kW dodané elektrické energie.
  • COP – Seasonal Coefficent Of Performance – Celoroční topný faktor
    Udává jaký je průměr efektivnosti tepelného čerpadlo při vytápění objektu. Kolik topného výkonu udělá z 1 kW dodané elektrické energie.
Proc vyuzivat rekuperace

Rekuperace, aneb co to vlastně je?

Proc vyuzivat rekuperace

V nejrůznějších diskusních fórech o rodinných domech se uživatelé ohání pojmem rekuperace, ale co to vlastně v jednoduchosti je?

Rekuperační jednotka neboli větrací zařízení nám umožňuje větrat rodinný dům nebo jakýkoliv prostor. Toto zařízení uvádí do pohybu přiváděný a odváděný vzduch. Oproti jiným řešením větrání nám rekuperační jednotka ušetří peníze za vytápění. A jak to vlastně funguje?

Rekuperace tepla neboli zpětné získávání tepla (ZZT) je proces, který využijeme především v zimě. Studený čerstvý venkovní vzduch např. o teplotě -15 °C se ohřeje ve výměníku bez jakéhokoliv ohřívače na teplotu kolem 18 °C. Principem je, že teplý vnitřní odtahovaný vzduch si vymění teplotu v rekuperační jednotce s přívodním vzduchem. Tímto procesem se nám výrazně sníží náklady na vytápění, jelikož ohříváme vzduch jen cca o 3 °C místo o 35 °C. Tepelná ztráta budovy větráním se zmenší zhruba o 80%.

Rekuperační jednotka Brink – Flair 325

Z takové větrací jednotky vedou čtyři potrubí. Jedná se o přívod, odvod, nasávání a výfuk vzduchu. Tyto rozvody a výběr jednotky navrhuje projektant vzduchotechniky, jelikož špatné navržení systému může přivodit více škody než užitku. 

Přemýšlíte nad zavedením rekuperační jednotky i u vás? V našem dalším článku se dozvíte na co při výběru dávat pozor a čemu se vyvarovat.

aktivní rekuperace

Aktivní vs. pasivní rekuperace

aktivní rekuperace

Při výběru rekuperační jednotky se nejprve musíme rozhodnout jakou variantu rekuperace zvolíme. Jestli takzvanou pasivní nebo aktivní rekuperaci. Důležité je se rozhodnout v prvotní fázi, když vymýšlíme koncept větrání. Jelikož každé navrhování má své pravidla a specifika.

Pasivní rekuperace

Pasivní rekuperace neboli pouze rekuperace je mechanické zařízení pohánějící vzduch do tepelného výměníku (deskový, protiproudý, entalpický, rotační atd.), kde dochází k výměně teplot mezi proudy vzduchů více se dočtete zde. Tímto způsobem lze ušetřit zhruba 80 % nákladů na dotápění tepelné ztráty větráním.
Pasivní rekuperace je standardem dnešní doby daným nařízením Evropské unie. Cena rekuperační jednotky nejvíce závisí na požadovaném průtoku, typu tepelného výměníku, kvality, protimrazové ochrany, ovládání a dalších parametrech. Aktuální cena za rekuperační jednotku pro středně velký dům se pohybuje od 25 000 Kč do 90 000 Kč.

Aktivní rekuperace

Pojem aktivní rekuperace se zavedl pro vzduchotechnické jednotky s použitím do rodinných domů, kde se tento systém v některých případech začíná využívat. Zařízení funguje na principu tepelného čerpadla, proto dokáže přivážený vzduch ohřívat nebo ochlazovat. Tzn., že i k některým typům rekuperačních jednotek potřebujeme venkovní kondenzační jednotku, která bude propojená s rekuperační. Nebo je kondenzační jednotka zabudována v rekuperační jednotce a získává tepelnou energii ze znehodnoceného vyfukovaného vzduchu. Tepelné čerpadla pracují s topným faktorem (COP) a chladícím faktorem (EER) kolem hodnoty 3. Co přesně tyto zkratky znamenají? Hlavní uváděná výhoda je, že v letních období můžeme přivádět chladný vzduchu. Otázka je kolik taková jednotka může předat chladícího výkonu do vzduchu? Ukážeme si to na příkladu:
Pro příklad volím přívod a odtah 250 m3/h vzduchu (dimenze pro průměrný rodinný dům) a teplotu vnitřního vzduchu 26°C. Když bychom přiváděný vzduch v jednotce zchladili například na teplotu 16°C, tak předaný chladící výkon vzduchu je zhruba 1 kW. Z výpočtu potřeby chladícího výkonu na teplotu 26°C vychází potřeba chladu orientačně kolem 3-10 kW (pro běžný RD).
Z příkladu je patrné, že aktivní rekuperace pomáhá při chlazení objektu, ale jen v omezených případech (velmi malé tepelné zisky) může splnit komfort jako klimatizace. Cenové rozmezí se velmi liší, protože někteří výrobci mají odlišné technologie, ale většinou se pohybují od 45 000 do 150 000 Kč. 

Proto za nás je rozumnější varianta s pasivní rekuperací a klasickou klimatizací, protože systém dokáže zařídit mnohem vyšší komfort za oddobnou cenu jako aktivní rekuperace.

Už víte jakou jednotku budete preferovat?

Rádi Vám pomůžeme s výměrem a následným návrhem uzpůsobeným přesně na daný typ rekuperace a domu. Kontaktujte nás.

Jak dopadne klimatizace, když ji špatně vyberete

5 nejčastějších chyb při návrhu klimatizace

Jak dopadne klimatizace, když ji špatně vyberete

Při návrhu a volbě klimatizace je potřeba zohlednit mnoho faktorů a zamezit tak chyb. Nejčastěji vybrané klimatizační zařízení pracuje s cirkulačním vzduchem. To znamená, že dochází k úpravě vzduchu, nikoliv k jeho výměně. Při pouhé úpravě vzduchu může docházet k úpravám, jako jsou změna teploty, vlhkosti a filtrace vzduchu. Úprav vzduchu existuje pochopitelně více, ale ty jsou v mnohých případech pouze nadstandardem. Na českém trhu je spoustu společností s různou kvalitou a cenovým rozmezím, takže klimatizaci lze mít přesně na míru. Výběr kvalitní klimatizace je pro laika téměř nadlidským úkolem, proto je zapotřebí vyvarovat se těchto chyb.

Chyba č.1 – určení potřebného chladícího výkonu

Základním parametrem při výběru klimatizace je chladící, popřípadě topný výkon zařízení. Důležité je správně spočítat vnější a vnitřní tepelnou zátěž (Wattů) v místnosti. Vnitřní tepelná zátěž pochází od lidí a veškerých elektrických spotřebičů, které máte v domácnosti. Naproti tomu vnější tepelná zátěž pochází zejména od slunce v letním období. Při výpočtu je také nutné zohlednit faktory, jako jsou velikost oken, světová strana, výsledná teplota, součinitel prostupu tepla oken a zdí atd. Některé firmy tepelnou zátěž určují odhadem podle plochy místnosti. To však může být nepřesné.

Chyba č. 2 – nevhodně zvolená vnitřní jednotka

Výrobci nabízí velmi komplexní sortiment pro distribuci vzduchu. Na výběr je z kazetových, kanálových, nástěnných, parapetních či podstropních jednotek. Každý typ se hodí do jiné situace a je zde mnoho ovlivňujících faktorů, jako jsou půdorys a výška místnosti, umístění nábytku, rozmístění lidí v prostoru, možnost odvodu kondenzátu, výkonová řada a trasa potrubí.

Chyba č. 3 – umístění kondenzační jednotky

Venkovní jednotka má svá pravidla pro umístění a při špatné volbě prostoru může dojít k nižšímu výkonu, zvýšení akustických parametrů rezonancí nebo efektivitě u hodnot topného faktoru (COP) či koeficientu energetické účinnosti. Zařízení bychom správně měli umisťovat tam, kde vyhovuje polohově a vzdálenostním podmínkám výrobce a zároveň, kde bude splňovat akustické limity.

Chyba č. 4 – zvolení správného ovládání a doplňkových funkcí

Při špatné volbě ovladače klimatizace nebo klimatizací v prostoru může zařízení postrádat kýženou efektivitu. Musíme myslet na to, kdo bude klimatizaci ovládat v prostoru, a kdo bude mít tzv. poslední slovo. Rozlišujeme hlavně dva druhy ovladačů, a to kabelový (nástěnný) a IR ovladač (dálkový). Některé klimatizace také obsahují Wi-Fi modul, tudíž lze zařízení ovládat přes telefon i na dálku. Vnitřní klimatizační jednotky již mají širokou škálu doplňkových služeb, například pohybové čidlo, vlhkostní čidlo, modul Windfree či rozšíření filtrace. Tyto nadstavby podstatně zefektivní provoz domácí klimatizace.

Chyba č. 5 – garantovaný chod

Zejména v režimu vytápění je nutné sledovat do jakých teplot jednotka dokáže topit, jaký má topný faktor u nízkých teplot a jaký má jednotka výkonové parametry při nepříznivých teplotách. Tepelné čerpadlo ve výkyvech teplot nefunguje tak efektivně. Při těchto výkyvech se může faktor COP rovnat jedné a dokonce i výkon kondenzační jednotky je v určitých teplotách rozdílný. Znamená to tedy, že při největší spotřebě při topení klimatizační jednotkou zařízení funguje velmi neekonomicky, případně nemusí fungovat vůbec.

Neslyšeli jste o COP? Čtěte více.