Jak funguje klimatizační zařízení? Rozhodně by nefungovalo bez chladiv (teplonosného média) v potrubí a v tomto článku ukážeme ta nejčastěji používaná. Je to velmi aktuální téma jelikož Evropská unie reguluje produkci F-plynů (zvyšují globální oteplování) v chladících zařízení. Řada chladiv je již zakázána, jelikož neodpovídá nařízením o ekologii chladiva. Dříve se používala chladiva na bázi halogenových uhlovodíků jinými slovy freon. Při hodnocení ekologičnosti systému se hledí zejména na GWP (ukazatel vlivu chladiva na globální oteplování) a ekvivalent CO2 (součin GWP a množství chladiva v okruhu). Ceny chladiv s vysokým GWP jdou velmi strmě nahoru kvůli Evropským nařízením. Je tedy snahou výrobců najít optimální typ, který bude mít malou hodnotu GWP, vysokou účinnost a nízkou hořlavost. Problémem je, že zatím platí pravidlo, že čím menší GWP, tak tím větší hořlavost chladiva.
V dnešní době používáme hlavně chladiva R410a a R32.
R410a GWP=2088 hořlavost = A1 (nehořlavá)
R32 GWP=675 hořlavost = A2L (mírně hořlavá)
Pokles emisí CO2 je s R32 je o 77% oproti R410a. Z těchto důvodů je i snaha přechodu z R410a na R32. Pro zařízení split a multisplit systém došlo k změně a ve většině případů se již využívá chladivo R32. Pozor při navrhování klimatizačního zařízení musíme sledovat na jaké chladivo jednotky pracují. Většina firem nabíjí jednotky, jak pro R32, tak i pro R410a. Situace je ale jiná u velkých systémů VRV/VRF, jelikož je problém s množstvím chladiva a jeho hořlavostí, tak se u velkých systémů pracuje dále s R410a.
S rostoucím tlakem od Evropské unie a celého světa na ekologickou stopu planety můžeme očekávat pokrok v oblasti chladiv. Ve značné míře jsou nová chladiva testována a hledá se nové účinnější, nehořlavé a s malým GWP chladivo. Můžeme se jen dohadovat a těšit, co nám výrobci s nadcházejícími roky představí.
0 komentářů